Jak začala Hanička: Říkala jsem si, že to pošlu jen tak. Bez komentáře. Link na konferenci pro chlapy. Bez výčitek. Bez nátlaku. Bez: „Támhle máš řešení, tak se koukej vzpamatovat.”

A víš co? Nic.

Neodepsal. Neřekl ani „Co to je za kravinu?“ Prostě ticho.

Mezitím doma? Každej večer flaška. Někdy dvě. A dva malí kluci, kteří místo tátovy pozornosti sledovali, jak si táta otvírá další lahev.

A pak přišel jeden večer. Ten, kdy to všechno prasklo. A ve stejnou chvíli se i něco zlomilo...